Římskokatolická farnost Křeč
Římskokatolická farnost Křeč od 31.12.2019 sloučená s římskokatolickou farnosti Černovice
Mariánske náměstí 84
394 94 Černovice u Tábora
Historický přehled:
Plebanie r. 1354, později filiální k Choustníku, r. 1758 farnost obnovena. Matriky od r. 1756. Kostel původně románský (zachována apsida), kol r. 1300 přistavěn presbytář raně gotický a věž. Kostel pobořen husity r. 1439, v 15. stol. přestavěn, asi koncem 17. stol. přistavěna severní předsíň, r. 1783 předsíň západní. Od r. 2019 filiální kostel farnosti Černovice.
Filiální kostel Sv. Jakuba staršího. Nedělní bohoslužby se v něm konají v 9.30 hod. V týdnu jsou zde sloužené mše svaté ve čtvrtek v letním období v 18.00 hod. a v zimním období v 16.00 hod. Farnost má ještě filiální kostel sv. Anny ve Vlčevsi. Poutní slavnost se slaví v neděli poblíž svátku sv. Anny 26. července.
Kostel sv. Jakuba Většího stojí na vyvýšeném místě v jižní části obce a je viditelný z dalekého okolí.
Nejstarší částí kostela je apsida (výklenek pro hlavní oltář) - pozůstatek staré románské rotundy pocházející z doby značně před rokem 1300. Byly zde odkryty nástěnné malby pocházející z období kolem roku 1340, znázorňující výjevy ze života Kristova. Raně gotické presbyterium (kněžiště - prostor pro hlavní oltář a kněze, oddělený od lodi kostela triumfálním obloukem) navazující na apsidu pochází z doby výstavby kostela kolem roku 1250. Strop presbyteria sestává ze čtyř gotických žebroví, jejichž svorník tvoří pětilistá růže - erb Vítkovců, držitelů Křeče po dobu 311 let.
Po velkých úpravách v letech 1550 až 1590 kostel získal prakticky současnou podobu.
Původní hlavní oltář byl kvůli špatnému stavu nahrazen věrnou kopií, kterou v roce 1938 zhotovilo Chrámové družstvo v Pelhřimově. Oltářní obraz sv. Jakuba Většího namaloval v roce 1872 akademický malíř Matěj Kuntzek z Českých Budějovic. Postranní oltář zasvěcený sv. Janu Nepomuckému pořídil v roce 1782 křečský duchovní Sebastian Čech. Světcův obraz, jehož autor není znám, daroval na tento oltář čestný kanovník královéhradecký Jan Salač. Autorem obrazu Matky Boží na dalším postranním oltáři je P. Bedřich Kamarýt, farář a pozdější děkan v Deštné. Obraz zakoupil křečský občan Jan Topinka.
V chrámové lodi jsou dva hroby, na nichž jsou vytesané náhrobky s erby pánů ze Rzavého, choustnických purkrabí (náhrobky jsou dnes pod dřevěnou podlahou).
Na věži křečského kostela jsou dva zvony patřící mezi nejstarší v kraji. Zvon z roku 1513 je 81 cm vysoký, 91 cm široký a gotickým písmem je na něm napsáno: "Tento zwon gest ke cti a chvale Duchu swatemu leta panie MCCCCCXIII.", zvon z roku 1554, vysoký 90 cm a široký 105 cm, má kolem koruny akátovou ozdobu a nese nápis "Tento zwon ke cti a chwale Panu Bohu w mistie Benessowie leta Panie MDLIIII.".
Do obvodu farnosti patří obce Křeč, Střítež s obecní kapli Nejsvětější Trojice, Bezděčín, Sudkův Důl s obecní kapli, Údolí, Vlčeves a Vlčeves Svatá Anna s poutním kostelem sv. Anny.
Duchovní službu zabezpečují P. ThLic. Jaroslaw Scieraszewski a jáhen Bc. Josef Kubů
Kontakt: P. Jaroslaw 702 060 300, email: jarscar@seznam.cz
