Jdi na obsah Jdi na menu
 


O našich farnostech

11. 11. 2018

Římskokatolická farnost Černovice

Římskokatolická farnost Černovice

Mariánske náměstí 84

394 94 Černovice u Tábora

Historický přehled: Obec založena ve 12. stol., povýšena na městečko před r. 1374. Plebanie r. 1365, děkanství 2O.11.1824, matriky od r. 1647. Kostel sv. Kříže připomínán ve 14. stol., přestavěn r. 1737, po požáru r. 1796 opět přestavěn.

Významný děkan: Karel Balík (1905 - 1930), náboženský spisovatel. Významní rodáci: Alois Jirák (1848 - 1907), církevní činitel, Ludvík Matoušů (1883 - 1949), kanonista.

Farní kostel Povýšení sv. Kříže, nedělní bohoslužby se v něm konají v 8.00 hod. V týdnu jsou zde sloužené mše svaté v úterý a pátek v 18.00 hod. Poutní slavnost se slaví v neděli poblíž svátku Povýšení sv. Kříže 14. září.

Kostel Povýšení svatého Kříže byl v roce 1738 z rozvalin vyzdvižen Josefem Janem Maxmiliánem Kinským (jeho kamenný erb je nad vchodem), klenba byla dostavěna Josefem Leopoldem Šternberkem roku 1796. Na starou radnice před kostelem bylo tehdy přistavěno školní patro. Kostel má, kromě některých původních obrazů a soch, tři obrazy malované zdejším kaplanem (1860) Msgre. Bedřichem Kamarýtem a novorenesanční oltář z roku 1882 od Františka Eigla z Jihlavy. Nástropní fresky vytvořil Jan Vysekal ml. z Kutné Hory od 20. května do 9. srpna 1898 a dosud jsou původní neopravované. 

Do obvodu farnosti patří i obce Dobešov s obecní kapli sv. Martina, Panské Mlýny, Rytov, Stružky, Svatava s obecní kapli sv. Jana, Vackov a Vlkosovice s obecnou kapli Andělů strážných.

Duchovní službu ve farnosti zabezpečují P. Mgr. Augustín Ján Grambal, O. Praem a jáhen Bc. Josef Kubů

Kontakt: P. Augustín 731 402 962, email: augustinzeliv@gmail.com

 

Římskokatolická farnost Křeč

Římskokatolická farnost Křeč

Mariánske náměstí 84

394 94 Černovice u Tábora

Historický přehled:

Plebanie r. 1354, později filiální k Choustníku, r. 1758 farnost obnovena. Matriky od r. 1756. Kostel původně románský (zachována apsida), kol r. 1300 přistavěn presbytář raně gotický a věž. Kostel pobořen husity r. 1439, v 15. stol. přestavěn, asi koncem 17. stol. přistavěna severní předsíň, r. 1783 předsíň západní.

Farní kostel Sv. Jakuba staršího. Nedělní bohoslužby se v něm konají v 9.30 hod. V týdnu jsou zde sloužené mše svaté ve čtvrtek v lichých týdnech v 17.00 hod. a v zimním času v 16.00 hod. Farnost má ještě filiální kostel sv. Anny ve Vlčevsi. Poutní slavnost se slaví v neděli poblíž svátku sv. Anny 26. července.

Kostel sv. Jakuba Většího stojí na vyvýšeném místě v jižní části obce a je viditelný z dalekého okolí.

Nejstarší částí kostela je apsida (výklenek pro hlavní oltář) - pozůstatek staré románské rotundy pocházející z doby značně před rokem 1300. Byly zde odkryty nástěnné malby pocházející z období kolem roku 1340, znázorňující výjevy ze života Kristova. Raně gotické presbyterium (kněžiště - prostor pro hlavní oltář a kněze, oddělený od lodi kostela triumfálním obloukem) navazující na apsidu pochází z doby výstavby kostela kolem roku 1250. Strop presbyteria sestává ze čtyř gotických žebroví, jejichž svorník tvoří pětilistá růže - erb Vítkovců, držitelů Křeče po dobu 311 let.

Po velkých úpravách v letech 1550 až 1590 kostel získal prakticky současnou podobu.

Původní hlavní oltář byl kvůli špatnému stavu nahrazen věrnou kopií, kterou v roce 1938 zhotovilo Chrámové družstvo v Pelhřimově. Oltářní obraz sv. Jakuba Většího namaloval v roce 1872 akademický malíř Matěj Kuntzek z Českých Budějovic. Postranní oltář zasvěcený sv. Janu Nepomuckému pořídil v roce 1782 křečský duchovní Sebastian Čech. Světcův obraz, jehož autor není znám, daroval na tento oltář čestný kanovník královéhradecký Jan Salač. Autorem obrazu Matky Boží na dalším postranním oltáři je P. Bedřich Kamarýt, farář a pozdější děkan v Deštné. Obraz zakoupil křečský občan Jan Topinka.

V chrámové lodi jsou dva hroby, na nichž jsou vytesané náhrobky s erby pánů ze Rzavého, choustnických purkrabí (náhrobky jsou dnes pod dřevěnou podlahou).

Na věži křečského kostela jsou dva zvony patřící mezi nejstarší v kraji. Zvon z roku 1513 je 81 cm vysoký, 91 cm široký a gotickým písmem je na něm napsáno: "Tento zwon gest ke cti a chvale Duchu swatemu leta panie MCCCCCXIII.", zvon z roku 1554, vysoký 90 cm a široký 105 cm, má kolem koruny akátovou ozdobu a nese nápis "Tento zwon ke cti a chwale Panu Bohu w mistie Benessowie leta Panie MDLIIII.".

Do obvodu farnosti patří obce Křeč, Střítež s obecní kapli Nejsvětější Trojice, Bezděčín, Sudkův Důl s obecní kapli, Údolí, Vlčeves a Vlčeves Svatá Anna s poutní kostelem sv. Anny.

Duchovní službu ve farnosti zabezpečují P. Mgr. Augustín Ján Grambal, O. Praem a jáhen Bc. Josef Kubů

Kontakt: P. Augustín 731 402 962, email: augustinzeliv@gmail.com

Římskokatolická farnost Vežná

Římskokatolická farnost Věžná

Mariánske náměstí 84

394 94 Černovice u Tábora

Historický přehled:
Plebanie r. 1387, později filiální k Pacovu a Chýnovu, r. 1673 farnost obnovena. Matriky od r. 1673. Kostel sv. Jiří, gotický, přestavěn r. 1753. Kámen: kostel Panny Marie Bolestné, raně barokní, postaven Janem Kr. Malovcem asi v letech 1667 - 1671. Významný farář: Václav Kůstka (+ 1946), historik.

Farní kostel sv. Jiří. Nedělní bohoslužby se v něm konají v sobotu v 18.00 hod. V zimním čase v 17.00 hod. Bohoslužby se střídají s kostelem sv. Petra a Pavla v Obratani v sobotu večer letní čas 17.00 hod. a zimní čas 16.00 hod. V týdnu jsou zde sloužené mše svaté ve středu v 18.00 hod. a v zimním času v 17.00 hod. Farnost má ještě filiální kostel svPerta a Pavla v Obratani, kde nedění mše se střídají s farním kostelem ve Věžné a v týdnu mše svatá je sloužená ve čtvrtek. Poutní slavnost se slaví v neděli poblíž svátku sv. Jiří 24. dubna.

Do obvodu farnosti patří obce Věžná, Dobrá Voda u Pacova s obecní kapli Nejsvětější Trojice, Eš s obecní kapli Sv. Magdaleny, Kámen s kapli Panny Marie Bolestné, Obrataň s filiálním kostelem sv. Petra a Pavla, Moudrov, Šimpach s obecní kapli, Vintířov, Brná.

Duchovní službu ve farnosti zabezpečují P. Mgr. Augustín Ján Grambal, O. Praem a jáhen Bc. Josef Kubů

Kontakt: P. Augustín 731 402 962, email: augustinzeliv@gmail.com

 

Římskokatolická farnost Choustník

Římskokatolická farnost Choustník

Mariánske náměstí 84

394 94 Černovice u Tábora

Historický přehled:

R. 1352 se připomíná pod hradem ves Chustnice. Plebanie r. 1359, matriky od r. 1775. Kostel Navštívení Panny Marie, původně gotický, založen ve 14. stol., za husitských válek zbořen, v letech 1673 - 1687 za Jana Šporka přestavěn. Choustnický vikariát existoval do r. 1790. Významní faráři: Karel Halík (1813 - 1840), František Bečvář (1901 - 1927). Významný rodák: Václav Vilém Václavíček (1788 - 1862), svatovítský probošt, lvovský arcibiskup.

Farní kostel Navštívení Panny Marie, nedělní bohoslužby se v něm konají v 11.00 hod. V týdnu jsou zde sloužené mše svaté ve středu a pátek v 16.00 hod. v zimním období v 15.30. Poutní slavnost se slaví podle starého zvyku v první neděli v červenci. Kdy se podle starého liturgického kalendáře slavil svátek Navštívení Panny Marie 2. července.

Do obvodu farnosti patří Choustník, Dlouhá Lhota, Kajetín, Předboř, Chrbonín, Krtov, Mlýny s filiálním kostelem sv. Kateřiny, Psárov, Třísklavice, Skopytce s obecní kapli Narození Panny Marie, Chabrovice s obecní kapli Růžencové Panny Marie.

Duchovní službu ve farnosti zabezpečují P. Mgr. Augustín Ján Grambal, O. Praem. a jáhen Bc. Josef Kubů.

Kontakt: P. Augustín 731 402 962, email: augustinzeliv@gmail.com