Farní zpravodaj - Velikonoční doba 2019
Farní zpravodaj farností Černovice, Křeč, Věžná a Choustník Doba velikonoční 2019
Velikonoční triduum a doba velikonoční.
Vrcholem svatého týdne je velikonoční triduum kdy si den po dni připomínáme události z dějin naší spásy a to co pro nás Ježíš Boží syn z lásky vykonal o oněch velikonocích, kdy se vydal pro nás a pro naši spásu.
Zelený čtvrtek
Mší svatou na Zelený čtvrtek večer, se scházíme ke slavení památky Poslední večeře, při které Pán Ježíš ustanovil Svátost Oltářní. Děkujeme za tento drahocenný dar, kterým se živí naše duše a posiluje naše víra. Touto večerní bohoslužbou začíná nejposvátnější období liturgického roku, tzv. velikonoční třídenní.
Liturgie má tři části: Na památku Poslední Ježíšovy večeře prožijeme mši svatou. Pak si připomeneme Ježíšův odchod do Getsemanské zahrady přenesením Nejsvětější Svátosti. A Ježíšovu opuštěnost v zahradě nám připomenou obnažené oltáře a naše tichá modlitba v Getsemanech.
Při chvalozpěvu "Sláva na výsostech Bohu" se rozezní všechny zvony a pak umlknou po celou dobu utrpení Ježíše, aby znovu zazněly o Veliké noci. Ve starozákonním čtení uslyšíme předpisy o velikonoční večeři, která dal Bůh Mojžíšovi pro první Velikou noc, kdy Bůh zachránil Izrael z egyptského otroctví. Tuto noc slavili Židé každý rok jako velikonoční svátek. Pán Ježíš slavil své rozloučení s apoštoly v rámci židovské velikonoční večeře. Dal jí ale jiný obsah. Stala se obětí Nového zákona a potvrzením nové smlouvy. Sv. Pavel nám popisuje, jak Pán slavil svou večeři. Jen sloužící láska, jak nám ukáže Pán v evangeliu, je tmelem jednoty a pramenem bratrství v církvi.
Na Zelený čtvrtek 18. 4. 2019 bude mše svatá sloužená v Choustníku v 16.00 hod., ve Křeči v 17.00 hod. a v Černovicích v 18.00 hod..
Velký pátek
Velký pátek je dnem pokání a přísného postu. V tento den se neslouží mše svatá, ale konají se obřady památky umučení Páně.
Tento den si připomínáme Ježíšovo umučení. Nemyslíme na ně jen se smutkem, ale i s vděčností. Vždyť pro jeho Krev, prolitou na kříži, můžeme dosáhnout odpuštění svých hříchů. Proto na znamení vítězného Kristova utrpení používáme na Velký pátek roucha červené barvy, barvy mučedníků i barvy královské.
Velkopáteční obřady mají tři části: bohoslužbu slova, uctívání kříže a přijímání Těla Kristova. Bohoslužba začíná v naprostém tichu. Uvědomujeme si, že Ježíš musel podstoupit utrpení pro hříchy všech lidí, a litujeme, že i my jsme k tomu přispěli svými hříchy. Kněz s přisluhujícími pozdraví oltář hlubokou úklonou a pak leže na stupních oltáře se tiše modlí. Spolu i my rozjímáme o blaženém utrpení Ježíše Krista, které nám přineslo spásu. To nám připomene i následující bohoslužba slova a pašije.
Pak zazní starobylé přímluvy, které pocházejí z prvních dob křesťanství. Budeme v nich společně prosit za církev a celý svět, za věřící i nevěřící, protože Kristus zemřel za všech lidi i za ty, kdo ho neznají.
Po přímluvách jáhen, nebo sám kněz s přisluhujícími odchází pro kříž, který bude přinesen ve slavnostním průvodu. Kříž je pro nás znamením spásy: na něm zvítězil Ježíš nad hříchem a vysvobodil nás z jeho nadvlády. Proto je kříž slavnostně přinášen a my se klaníme Tomu, kdo na něm zemřel, svému Zachránci a Vykupiteli, Ježíši Kristu.
Po uctívání kříže, protože, neslavíme jen památku Ježíšovy smrti, ale také si připomínáme, že byl pohřben a třetího dne vstal z mrtvých. Přemohl smrt a nám získal věčný život. Abychom mohli žít na věky, nabízí nám sám sebe v eucharistii: proto jsme i dnes zváni ke svaté hostině Božího pokrmu. Svaté přijímání dokončuje oslavu blaženého utrpení Kristova. Eucharistie je plodem stromu Kříže, proto jsme i dnes zváni ke svaté hostině.
Na Velký pátek 19. 4. se Velkopáteční obřady budou konat v Choustníku v 16.00 a v Černovicích v 18.00 hod.
Bílá sobota
Bílá sobota je den, kdy se neslaví žádná bohoslužba. Výjimkou je společná modlitba liturgie hodin. Věřící se scházejí k modlitbě u Ježíšova hrobu, rozjímají o sestoupení Krista mezi mrtvé a očekávají v modlitbě a postu jeho vzkříšení. Je to den tichého očekávání. Bílá sobota liturgicky končí západem slunce. Nastupující noc už patří obřadům velikonoční vigilie.
V Černovicích od 9.00 hod. do 12.00 hod bude možnost poklony u Božího hrobu.
Noc ze soboty na neděli - Vigilie Zmrtvýchvstání
Pro vyvolený národ byla veliká noc ta, kdy vyšli z egyptského otroctví. Na památku tohoto vysvobození zabíjeli velikonočního beránka. Pro nás však je nejdůležitější ta noc, kdy Ježíš vstal z mrtvých. Proto ji nazýváme Velikou nocí. Ona je pro každého z nás nadějí, i když jsme ohroženi hříchem a smrtí. Velikonoční noc, na jejímž prahu stojíme, je odedávna nocí bdění pro Pána, v níž křesťané očekávají a slaví zmrtvýchvstání Pána Ježíše. Oslava Veliké noci má čtyři části: V první části – slavnosti světla – si připomínáme, že vzkříšený Kristus je světlo světa. Ve druhé části, v bohoslužbě slova, budeme při čteních z Písma svatého uvažovat o podivuhodných skutcích, které od počátku Bůh učinil svému lidu Staré i Nové smlouvy. Třetí částí je křestní bohoslužba, kdy se křtí katechumeni a my všichni si obnovíme své křestní sliby s radostí nad tím, že jsme křtem byli „pohřbeni v Kristovu smrt, abychom spolu s ním byli vzkříšeni z mrtvých“. Na závěr této oslavy budeme slavit eucharistii jako zpečetění a další napojení na Kristovo vítězství. V eucharistické hostině obdržíme pokrm na cestu za naším Pánem, na cestu, která vede skrze smrt k životu.
Velikonoční vigilie 20. 4. 2019 bude v Choustníku v 18.00 a v Černovicích ve 20.00 hod.
Neděle Zmrtvýchvstání
Neděle Zmrtvýchvstání je pokračující oslavou Kristova vzkříšení. Tento den máme veliký důvod k radosti, protože oslavujeme zmrtvýchvstání našeho Pán Ježíše Krista. Můžeme se spolu s apoštolem Petrem vydat k Ježíšovu hrobu, abychom se přesvědčili, že on vstal, tak jak řekl. Spolu s Petrem se i naše pocity štěstí mohou měnit v obavy, jak Ježíš „zareaguje“ na naše větší nebo menší zrady. Tak jak Ježíš Petrovi nepřipomínal, že ho třikrát zapřel, tak ani nás neodsuzuje za naše poklesky, Právě naopak, v jeho otevřeném náručí nalezneme jistotu, lásku a pokoj. Proto i my chvátejme k jeho hrobu, nemysleme na svou nehodnost a zanechme negativní pohled na sebe a raději si „vychutnejme „ Ježíšovu blízkost, jeho povzbudivá slova o tom , jak nás miluje takových jací jsme. Má touhu nás nasměrovat na cestu naší osobní svatosti, která je předpokladem našeho setkání s ním v nebi. Chvalme ho, že nám dává možnost prožít náš život plnohodnotně a svatě.
O slavnost Zmrtvýchvstání Páně 21. 4. 2019 bude mše svatá sloužená jako každou neděli v Černovicích v 8.00 hod., ve Křeči v 9.30 hod., a v Choustníku v 11.00 hod..
Velikonoční pondělí
Pondělí ve velikonočním oktávu. V pondělí velikonoční bude mše svatá sloužená v Černovicích v 8.00 hod., v Obratani v 9.30 a v Choustníku v 11.00 hod..
Pouť Věžná – svátek sv. Jiří, mučedníka
Poutní mše svatá ke cti sv. Jiří bude slavená ve Věžné v neděli 28. dubna v 9.30 hod., z tohoto důvodu bude nedělní mše svatá ve farnosti Křeč sloužení v sobotu 27. dubna večer v 18.00 hod s nedělní platností.
Májové pobožnosti
Květen je jeden ze dvou měsíců zasvěcených Panně Marii. Po každé mši svaté v týdnu se budeme v našich farnostech modlit „Májovou pobožnost“.
Sv. Anna – pobožnosti
Blíží se měsíc květen, kdy bychom znovu začali naše pravidelné setkávaní na místě zasvěceném babičce Pána Ježíše v společenství s jeho matkou Pannou Marii v kostele sv. Anna u Vlčevsi. V letošním roce zkusíme kromě fatimských pobožnosti a mši svatých rozšířit naše setkání o pobožnosti na první soboty v měsíci. Věřím, že i v letošním roce na tomto místě získáme množství Božích milostí na přímluvu svaté Anny a Matky Boží Panny Marie.
Setkáme se:
Pátek 3. května v 18.00 – májová pobožnost a mše sv. s pobožnosti na první pátek
Sobota 4. května v 14.00 – mše sv. s pobožnosti na první sobotu v měsíci
Neděle 5. května v 18.00 – májová pobožnost
Neděle 12. května v 18.00 – májová pobožnost
Pondělí 13. května v 18.00 – mše svatá s fatimskou pobožností
Neděle 19. května v 18.00 – májová pobožnost
Neděle 26. května v 18.00 – májová pobožnost
Sobota 1. června v 14.00 – mše sv. s pobožnosti na první sobotu v měsíci
Týden modliteb za duchovní povolání
Světový týden modliteb za duchovní povolání probíhá každý rok před nedělí Dobrého pastýře (4. neděle velikonoční – letos 12. květa.), která se nazývá nedělí Dobrého pastýře (dle liturgických čtení Jan 10,1-30). Podkladem těchto modliteb je Ježíšovo slovo: „Proste Pána žní, aby poslal dělníky na svou žeň“ a “Získávejte mi učedníky…“
Otče svatý, pohleď na dnešní lidstvo, které činí první kroky na cestě třetího tisíciletí. Jeho život je ještě silně poznamenán nenávistí, násilím a útlakem, ale žízeň po spravedlnosti, pravdě a milosti znovu nachází místo v mnoha srdcích, která očekávají toho, kdo jim přinese spásu, kterou jsi vykonal skrze svého Syna Ježíše. Je třeba odvážných hlasatelů evangelia a velkorysých služebníků trpícího lidstva. Prosíme tě, pošli své církvi svaté kněze, kteří by posvěcovali tvůj lid skrze prostředky tvé milosti. Pošli mnoho zasvěcených mužů a žen, kteří by ukazovali tvou svatost uprostřed světa. Pošli na svou vinici svaté dělníky, kteří by pracovali s horlivou láskou a vedeni tvým Svatým Duchem přinášeli Kristovu spásu až na konec země. Amen. (Modlitba sv. Jana Pavla II za povolání v roce 2002)
Svátek sv. Jana Nepomuckého, kněze a mučedníka, hlavního patrona Čech
Svátek tohoto světce slavíme 16. května. Jan Nepomucký se narodil kolem r. 1345 v Pomuku (dnešní Nepomuk) jako syn soudce. Studoval na pražské univerzitě a poté působil 10 let jako notář arcibiskupské soudní kanceláře. V roce 1380 byl vysvěcen na kněze a stal se farářem v kostele sv. Havla na pražském Starém Městě. V letech 1382-1387 studoval práva na univerzitě v Padově a roku 1389 jej arcibiskup Jan z Jenštejna jmenoval generálním vikářem pražské arcidiecéze. Církev v době, ve které se Jan stal významným úředníkem, trpěla dlouho-letým dvojpapežstvím a král Václav IV. se snažil využít jejího oslabení k tomu, aby si ji alespoň v Čechách (ale i v Německu, neboť byl současně římským králem) co nejvíce podřídil. Pečlivý úředník, důsledně hájící práva církve, mu nutně musel překážet. K otevřenému střetu došlo v r. 1393. Václav IV. chtěl zřídit v Čechách další biskupství, v jehož čele by stanul jemu oddaný prelát. K financování biskupství chtěl využít bohatý benediktinský klášter v Kladrubech, jehož opat Racek byl již velmi vysokého věku. Když Racek zemřel, Václav IV. nebyl v Praze. Toho využili benediktini k okamžité volbě nového opata, jehož v nejkratší možné lhůtě generální vikář Jan z Pomuku z titulu svého úřadu potvrdil. Když se král vrátil do Prahy, bylo již pozdě cokoli měnit. Přesto král svolal jednání s představiteli arcidiecéze a během něj nechal všechny účastníky zatknout – unikl pouze arcibiskup. Ostatní zatčení byli vyslýcháni, Jan a jeden z jeho úředníků na mučidlech. Zatčení však nepodléhali králově jurisdikci, ale, jakožto duchovní, pod církevní soud. Král proto nechal propustit všechny, kromě Jana, jehož nechal ještě téhož dne 20. března 1393 utopit ve Vltavě Janovo tělo bylo nalezeno v řece 17. dubna 1393. Kronikář Václav Hájek z Libočan, jehož dílo proslulo řadou nepřesností (je též „viníkem“ přejmenování Jana z Pomuku na Jana Nepomuckého a mylně uvádí i datum jeho úmrtí jako 16. květen 1383), zdůvodňoval králův hněv jeho marným úsilím dozvědět se od Jana, z čeho se zpovídala Václavova manželka královna Žofie. Tyto nepřesnosti se pak dostaly i do kanonizační buly, kterou byl Jan Nepomucký prohlášen svatým dne 9. března 1729. Úcta sv. Jana Nepomuckého se však šířila mnohem dříve; za zemského patrona byl považován již kolem r. 1600. Socha sv. Jana Nepomuckého na Karlově mostě poblíž místa, z něhož měl být shozen do řeky, se pak stala vzorem pro více než 30 000 soch, stojících na mostech téměř celé Evropy. Během kanonizačního procesu byl úředně otevřen i jeho hrob v pražské katedrále a v lebce nalezen kus nezetlelé organické hmoty. Dobovou domněnku, že se jedná o Janův jazyk, který byl takto zázračně zachován na důkaz, že Jan byl umučen kvůli zpovědnímu tajemství, se nepodařilo ani v nedávné době potvrdit, ale ani vyvrátit. Nic to však nemění na tom, že Jan zemřel ve službách svého arcibiskupa jako poctivý, věrný a pečlivý vykonavatel svých kněžských a úředních povinností, odporující hrubému nátlaku vládnoucí moci. (převzato z informačního servisu arcibiskupství pražského)
Mše svaté k úctě tohoto svatého oslavíme v kaplích jemu zasvěcených. Ve čtvrtek 16. května ve Svatavě v 18.00 hod. a v Brné v sobotu 18. května v 14.00 hod.
Slavnost Nanebevstoupení Páně
Nanebevstoupení a Svatodušní svátky jsou dva křesťanské svátky, následující po velikonocích - první za čtyřicet a druhý za padesát dní. Jsou to svátky na památku událostí, které prožili první křesťané. Nanebevstoupení je posledním zjevením vzkříšeného Krista - potom, co se zpřítomnil svým učedníkům, jim sdělil, že napříště již nebude viditelný a vzdálil se, stoupaje k nebi (odtud název "Nanebevstoupení"). Svatodušní svátky (letnice) jsou shromáždění, při němž první křesťané dostávají Kristova Ducha a uvědomují si, že jsou jeho církví - obnovuje se jejich naděje. Skrze Nanebevstoupení a letnice je možno pochopit celý význam Kristova vzkříšení - není již sice viditelný, ale zůstává spojen s námi a dává nám svého Ducha, své světlo a sílu od Boha.
Nanebevstoupení Páně je událost, která se stala 40 dní po Ježíšově vzkříšení. Podobně jako vzkříšení má i nanebevstoupení zásadní význam v životě křesťanů.
Ježíš Kristus svým vzkříšením ukázal, že má moc i nad smrtí. Člověk, který věří v Ježíše jako v Božího Syna, zakouší toto vzkříšení v osobním životě. Jde o osobní obrácení a vzkříšení ze hříchů. 40 dní po Velikonocích Ježíš vystoupil do nebe, odkud přišel. Zdůraznil tak skutečnost, že křesťan, ačkoliv zůstává na zemi, má duchovně hledět na nebe a všechno, co činí, má být zaměřeno na Boží království, které je v nebi. Jen to, co je v nebi, je oproti pomíjivosti tohoto světa věčné. V tom je význam této slavnosti. Uvedené osobní vzkříšení předchází budoucímu vzkříšení, které vyznáváme v krédu – v křesťanském vyznání víry.
"Řekl jim: ´Tak je psáno: Kristus bude trpět a třetího dne vstane z mrtvých a v jeho jménu bude hlásáno pokání, aby všem národům, počínajíc od Jeruzaléma, byly odpuštěny hříchy. Vy jste toho svědky. Hle – já vám pošlu toho, koho slíbil můj Otec. Vy tedy zůstaňte ve městě, dokud nebudete vyzbrojeni mocí z výsosti.´ Vyvedl je pak směrem k Betánii, zvedl ruce a požehnal jim. A zatímco jim žehnal, odloučil se od nich a vznášel se k nebi. Oni se mu poklonili a s velikou radostí se vrátili do Jeruzaléma. Byli stále v chrámě a velebili Boha." (Lk 24, 46-53)
Tuto slavnost oslavíme ve středu 29. května při mši svaté v 16.00 hod. v Choustníku a ve čtvrtek při mši svaté v 18.00 ve Křeči.
Slavnost Seslání Ducha Svatého.
Letnice neboli slavnost Seslání Ducha Svatého či Svatodušní svátky jsou křesťanským svátkem, který se slaví 50 dnů po Velikonocích a 10 dnů po Nanebevstoupení Páně. Latinský název letnic - „Pentecostec“ znamená „padesátý den velikonoční slavnosti“. Seslání Ducha Svatého nedílně patří k události Velikonoc, je jejich naplněním a vyvrcholením. Liturgická barva je červená - na památku ohnivých jazyků, v jejichž podobě sestoupil Duch Svatý na apoštoly.
Tuto slavnost oslavíme v našich farnostech při nedělních mších 9. června. Touto slavností končí doba velikonoční.
Další farní zpravodaj vyjde na slavnost seslání Ducha Svatého.
Tento časopis vydává Římskokatolická farnost Černovice, Mariánské náměstí 84, 394 94 Černovice, tel.: 731 402 962. Určeno pro vnitřní potřebu Římskokatolické farnosti Černovice, Choustník, Křeč a Věžná. www.cernovicefarnost.estranky.cz