Farní zpravodaj - Úcta k Nejsvětejšímu Srdci
Farní zpravodaj farností Černovice, Křeč, Věžná a Choustník – mimořádné vydání k úctě Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu a Neposkvrněnému srdci Panny Marie – Únor 2019
Milý mojí farníci, tímto číslem farního zpravodaje se snažím nás všechny povzbudit k větší úctě k Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu a Neposkvrněnému Srdci Panny Marie. Dovolím si úvodem připomenout slova českobudějovického biskupa Vlastimila z jeho pastýřského listu na slavnost Ježíše Krista Krále z loňského roku. Tam nám otec biskup napsal tato povzbudivá slova:
„Protože jsem mnohdy při různých příležitostech dotazován, čím lze přispět k tomu, aby právě ta naše víra byla pevnější a hlubší, dovolil bych si připomenout – vedle účasti na slavení Eucharistie, četby Písma svátého či modlitby svátého růžence – zcela specifickou a s tou dnešní slavností úzce související adoraci Nejsvětější Svátosti. Jak důležité je vzdávat a projevovat úctu Kristu Pánu přítomnému v eucharistickém chlebě, jak důležité je před ním pokleknout a vyznat víru a lásku, jak důležité je umět se zastavit a v tichosti s ním rozmlouvat. Mnoho světců nám toto dokazuje…!
Obyčejně se při adoraci před Nejsvětější Svátosti modlíme litanie k Božskému Srdci Páně a jednou z invokací je tato: „Srdce Ježíšovo, králi a střede všech srdcí; smiluj se nad námi!“ Vrchol úcty k Nejsvětější mu Srdci Ježíšovu je spojen se sv. Markétou Marií Alacoque, která žila ve druhé polovině 17. století. Její význam spatřuje Církev zvláště v tom, že právě jejím prostřednictvím a ve spojení s eucharistickou adorací se úcta k Božskému Srdci stala známou v celém světě.
Adorace Nejsvětější Svátosti a úcta k Božskému Srdci Páně byly i v naší českobudějovické diecézi hojně rozšířené. Za jakési období rozkvětu této úcty je však u nás možné považovat především druhou polovinu 19. století, kdy biskup Jan Valerián Jirsík zavedl tzv. „Osadní svátky“; šlo o celodenní adoraci v určité konkrétní farnosti, což následným střídáním v dalších farnostech a v průběhu roku znamenalo jakousi souvislou a stálou adoraci celé diecéze. V současné době se v některých farnostech tradice tohoto „Osadního svátku“ spojeného s adorací stále udržuje, avšak v naprosté většině farností již tento ryze eucharisticky den zcela zanikl. Přiznejme si s pokorou, že za současných podmínek je už tato tradice v naší diecézi neudržitelná, alespoň ne v takové podobě, jakou měla v 19. století. Považuji však za pastoračně důležité, abychom společnými silami soustředili pozornost a položili nový a svěží důraz na „první pátky v měsíci“.
Tímto pastýřským listem chci tedy povzbudit kněze v celé diecézi a vyzvat je, aby s počátkem nového liturgického roku pamatovali na tyto „první pátky v měsíci“ a snažili se konat alespoň hodinovou adoraci – třeba i tichou – před vystavenou Nejsvětější Svátostí, a to v čase, který – dle uvážení duchovního správce – může večerní mši svatou předcházet nebo jí následovat.
Chci povzbudit také vás věřící, abyste využili takovéto příležitosti i ke svátosti smíření a neváhali dojet z menší farnosti do té větší, tzv. kmenové farnosti. První pátky v měsíci by se tak mohly stát jakýmsi duchovním svátkem pro širší společenství věřících třeba i z několika farností, dnes již většinou vedených jen jedním jediným knězem. Nejen mše svátá, ale i zmíněná adorace před vystavenou Nejsvětější Svátostí vás posílí ve víře, pomůže vám snášet všechny strasti života a jsem přesvědčen, že tímto způsobem je možné si vyprosit mnoho dalších darů a milostí. V neposlední řadě je to tedy i vhodná příležitost k tomu, abychom při takové adoraci prosili za duchovní povolání pro naši diecézi. Bůh totiž není tak vzdálený, aby neslyšel, když k němu voláme.“
Úcta k Nejsvětějšímu srdci Ježíšovu a první pátky v měsíci
Úcta k Srdci Ježíšovu má kořeny v Písmu svatém a též ve spisech církevních otců a u světců. Ježíš v evangeliu představuje své srdce jako zdroj občerstvení a pokoje: „Pojďte ke mně, všichni, kdo se lopotíte a jste obtíženi, a já vás občerstvím. Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mě, neboť jsem tichý a pokorný srdcem, a naleznete pro své duše odpočinek. Vždyť mé jho netlačí a mé břemeno netíží“. (Mt 11,28-30)
Snad nejdůležitější událostí pro šíření úcty k Ježíšovu Nejsvětějšímu Srdci bylo zjevení sv. Markétě Marii Alacoque. Sv. Markéta se narodila 22. července 1647 v burgundské vesnici Lauthecouru ve východní Francii. V dětství těžce onemocněla, ale ve čtrnácti letech se zázračně uzdravila. Vstoupila do kongregace sester Navštívení Panny Marie v Paray-le-Monial (1671) v době, kdy byla Francie zaplavena přemrštěnou strohostí jansenismu. V letech 1673 – 1675 jí bylo v několika zjeveních dáno poznat lásku Ježíšova Srdce a byla vyzvána, aby se přičinila o rozšíření přípravné hodinové pobožnosti v předvečer prvních pátků v měsíci, smírného svatého přijímání na první pátky v měsíci a zavedení svátku Nejsvětějšího Srdce Ježíšova. Ctitelé Ježíšova Nejsvětějšího srdce od něj dostávají dvanáctero přislíbení:
1. Dám jim všechny milosti potřebné pro jejich stav.
2. Vnesu pokoj do jejich rodin.
3. Potěším je v jejich trápeních.
4. Budu jim v životě bezpečným útočištěm, zvláště v hodině smrti.
5. Vyleji hojnost požehnání na všechno jejich konání.
6. Hříšnici najdou v mém Srdci zdroj milosti a nekonečné moře milosrdenství.
7. Lhostejné duše se stanou horlivými.
8. Horlivé duše dosáhnou velké dokonalosti.
9. Požehnám také domům, kde bude vystaven a uctíván obraz mého Nejsvětějšího Srdce.
10. Kněžím dám dar, že obrátí i nejzatvrzelejšího člověka.
11. Jména těch, kteří tuto úctu šíří, budou zapsána v mém Srdci a nikdy z něj nebudou vymazána.
12. Všem, kteří budou přijímat svátosti na první pátek v měsíci nepřetržitě po devět měsíců, slibuji milost pokání při umírání: nezemřou v nemilosti ani bez svátosti. Mé Srdce jim bude bezpečným útočištěm v posledních chvílích života.
Poznámka: svátostmi rozumíme svátost smíření a sv. přijímání, přičemž sv. zpověď vykonaná během týdne se smírným úmyslem postačí.
Při třetím zjevení, k němuž došlo 16. června 1675, řekl Spasitel sv. Markétě: „Viz toto srdce, které tolik milovalo lidi, že se nešetřilo, nýbrž vyčerpalo se a zničilo, aby jim ukázalo svou lásku. Odměnou dostávám za to od mnohých jen nevděk, pro jejich neuctivost a svatokrádeže, jejich chladnost a pohrdání, jak se mnou zacházejí právě v této svátosti lásky. Co mne však mnohem více bolí, je, že jsou to i duše mně zasvěcené, které takto se mnou zacházejí.“ Potom ji požádal, aby přistupovala každý první pátek v měsíci k svatému přijímání a tak aby podle svých sil napravila urážky, kterých se v tomto měsíci dostalo nejsvětější Svátosti.
Když se sv. Markéta stala asistentkou představené a později vychovatelkou novicek, zavedla ve své řeholní komunitě uctívání Božského Srdce. Důležitou osobou při šíření úcty k Nejsvětějšímu Srdci byl také její zpovědník, sv. Klaudius La Colombiére SJ.
Markéta Maria Alacoque zemřela 17. října 1690 v Paray-le-Monial a za svatou byla prohlášena v roce 1920. Úcta k Božskému Srdci se šířila nejprve prostřednictvím bratrstev a lidových pobožností; vlastní svátek byl zaveden nejprve v Polsku (1765) a od roku 1856 pro celou církev.
Úcta k Neposkvrněnému srdci Panny Marie a zaslíbení prvních sobot v měsíci
Zaslíbení prvních sobot v měsíci.
Podobně jako jsou první pátky v měsíci zasvěceny Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu, tak první soboty v měsíci jsou zasvěceny smíru za urážky, rouhání a lhostejnosti, kterými je uráženo Neposkvrněné Srdce Panny Marie, tak, jak k tomu vybízela Panna Maria ve Fatimě před 100 lety, v roce 1917.
13. července 1917 se ve Fatimě třem pasáčkům Lucii, Františkovi a Hyacintě Panna Maria zjevila potřetí a ukázala jim peklo. V tomto zjevení řekla pasáčkům, že si přeje, aby se ve světě ustanovila úcta jejího Neposkvrněného Srdce a také hovořila o smírném svatém přijímání v první soboty v měsíci.
„Viděli jste peklo, kam se dostávají duše ubohých hříšníků. Aby je zachránil, chce Bůh ve světě zavést úctu k mému Neposkvrněnému Srdci. Jestliže lidé udělají, co vám řeknu, mnoho duší se zachrání a bude mír… přijdu požádat o zasvěcení Ruska mému Neposkvrněnému Srdci a o smírné svaté přijímání o prvních sobotách v měsíci… Nakonec zvítězí mé Neposkvrněné Srdce. Svatý otec mi zasvětí Rusko, to se obrátí a světu bude dopřán na nějakou dobu mír.“ (Sestra Lucie hovoří o Fatimě
Velký příslib.
O osm let později, 10. prosince 1925 se Panna Maria zjevila (s dítětem Ježíšem) Lucii v konventu sester dorotejek v Pontevedra. Nejsvětější Panna jí položila ruku na rameno a ukázala srdce ovinuté trny, které měla v druhé ruce. Dítě Ježíš řeklo: „Měj soucit se srdcem Nejsvětější Matky, se srdcem ovinutým trny, kterými je nevděční lidé neustále probodávají a nikdo nekoná smírné skutky, aby je odstranil.“
Panna Maria poté řekla: „Dcero, pohleď na mé srdce, ovinuté trny, kterými je nevděční lidé probodávají rouháním a nevděkem. Snaž se alespoň ty mě potěšit a řekni, že slibuji všem, kdo se po dobu pěti měsíců v první sobotu vyzpovídají, přijmou svaté přijímání, pomodlí se růženec a stráví 15 minut při rozjímání 15 tajemství růžence, že jim budu blízko v hodině smrti se všemi milostmi, které potřebují ke spáse.
15. února 1926 se Lucii znovu zjevil Ježíš jako dítě v Pontevedra v zahradě konventu. Řekl jí: „Je pravda, moje dcero, že mnoho duší již slaví 1. soboty, ale jen několik jich dokončí a ti, kteří je splní, konají tak v úmyslu dosáhnout milosti, které jsou slibovány. Těšilo by mě víc, kdyby konaly pět sobot s horlivostí a s úmyslem zadostiučinění Srdci Nebeské Matky, než kdyby jich dělaly patnáct s vlažností a různými úmysly…“
Důležitost úcty.
Tato úcta znamená vnitřní jednotu Mariina Neposkvrněného Srdce s Nejsvětějším Srdcem Jejího Syna. I proto se památka Neposkvrněného Srdce Panny Marie od roku 1969 slaví v sobotu po páteční slavnosti Božského Srdce.
Svatý papež Jan Pavel II. ve své homílii ve Fatimě 13. 5. 1982 řekl: „Mariino srdce otevřené slovy, „Ženo, hle tvůj Syn“ (J 19, 26) je duchovně sjednoceno se srdcem jejího Syna, otevřeného kopím vojáka“. A právě v této úctě Ježíš touží sám po odčinění za hříchy, které probodávají bolestné srdce Jeho Matky, mateřský symbol její milosrdné lásky a touhy po spáse celého lidstva.
Proč právě prvních pět sobot?
Známá je také pobožnost devíti prvních sobot, ale Panna Maria ve Fatimě vybízí k 5 prvním sobotám, protože existuje 5 urážek a rouhání proti Neposkvrněnému Srdci Panny Marie:
1. Rouhání proti Neposkvrněnému Početí Panny Marie
2. Rouhání proti Jejímu Panenství
3. Rouhání proti Jejímu Božskému Mateřství
4. Rouhání těch, kteří otevřeně zasévají do srdcí dětí lhostejnost a dokonce i nenávist vůči Matce Boží
5. Urážky těch, kteří ji hanobí v jejich obrazech a sochách.
Velká přislíbení k pobožnosti 5 prvních sobot.
K pobožnosti pěti prvních sobot byla dána velká přislíbení. „Všem, kdo po pět po sobě následujících prvních sobot v měsíci splní požadované podmínky, slibuji, že při nich budu v hodině smrti se všemi milostmi potřebnými ke spáse jejich duše“. S nezměrnou velkorysostí slíbila Nejsvětější Panna tu nejúžasnější milost, milost všech milostí, milost vytrvání až do konce. A tento příslib platí pro všechny bez výjimky a bez jakýchkoli omezení. Sestra Lucie také řekla: „Nikdy jsem nebyla tak šťastná, jako když přišly první soboty. Když jsem se to dozvěděla, hned jsem s pobožností začala a toužila jsem udělat všechno pro to, aby se do ní zapojili i ostatní.“
Podmínky smírných pobožností prvních sobot v měsíci.
1. Svatá zpověď (je možné vykonat před nebo po 1. sobotě s úmyslem smíru za urážky Neposkvrněného srdce Panny Marie. Další 3 podmínky však musí být splněny v den 1. soboty)
2. Svaté přijímání na smír
3. 5 desátků svatého růžence
4. Rozjímání o tajemství sv. růžence o jednom nebo více tajemstvích (15 minut)
Toto vše konat s úmyslem na smír Neposkvrněného Srdce Pany Marie pět po sobě jdoucích prvních sobot.
První soboty v měsíci jsou zasvěceny Neposkvrněnému Srdci Panny Marie. Už sv. Pius X. poskytl 3. 6. 1912 za obvyklých podmínek plnomocné odpustky věřícím, kteří na první sobotu v měsíci vykonají smírnou pobožnost k Neposkvrněnému Srdci Panny Marie. Úcta k Neposkvrněnému srdci P. Marie o I. sobotách měsíce je jedním z poselství fatimských zjevení.
Dne 10. 12. 1925 se zjevila Panna Maria sestře Lucii z Fatimy (v klášteře v Pontevedro) a řekla jí:
"Hleď, milá dcero, jak je mé Srdce obklíčeno trním; nevděční lidé je ustavičně probodávají rouháním a chladností. Aspoň ty se přičiň, abys mě potěšila, a oznam všem lidem, že při smrti budu nablízku se všemi milostmi, které potřebují ke spáse těm, kdo po pět po sobě jdoucích prvních sobot v měsíci vykonají sv. zpověď, sv. přijímání, pomodlí se růženec a věnují mi čtvrthodinku na smír a při tom budou rozjímat o tajemstvích sv. růžence."
K tomu je třeba podotknout, že sv. zpověď vykonaná během týdne se smírným úmyslem stačí, že požadavku čtvrthodinového rozjímání se vyhoví, když uvažujeme o jednom nebo o více tajemstvích sv. růžence nebo se pomodlíme druhý růženec. Také stačí čtvrthodinka duchovní četby o jednom nebo o více tajemstvích. Jde o první soboty v měsíci a ne vždy o první soboty po prvním pátku.
Dne 15. srpna 1942 ukázal Spasitel ctihodné služebnici Boží Konsolátě Betrone Neposkvrněné Srdce své Matky se slovy: "Tak jako jsem já skrze Neposkvrněné Srdce mé Matky přišel na svět, tak přijdou duše skrze toto Srdce k mému Srdci… Toto Srdce je pramen mých milostí, ze kterých prýští život a posvěcení světa. Jako mně dal Otec všechnu moc na nebi i na zemi, tak skládám vítěznou moc nad hříchem a světem do Srdce mé neposkvrněné Matky. Má dcero, skrze Markétu (Marii Alacoque) jsem dal světu velká zaslíbení. Protože jsem však ve své dobrotě nekonečný a mé milosti jsou nevyčerpatelné, slibuji nyní ještě více. Jestliže duše chtějí, aby se má zaslíbení naplnila, ať milují a uctívají Neposkvrněné Srdce mé Matky. To budou dokazovat tím, že budou po devět po sobě jdoucích prvních sobot měsíce (stejně jako po devět prvních pátků) po kající přípravě přijímat mé Tělo s úmyslem, aby usmiřovali mé Božské Srdce spojené s Neposkvrněným Srdcem mé Matky.
Panna Maria žádala prostřednictvím sestry Lucie z Fatimy pět sobot, Spasitel však mluvil o devíti. Sestře Konsolátě to zdůvodnil takto: "Prosba mé Matky o prvních pět sobot je projev její pokory, kterou má i v nebi, protože se necítí hodna stejné úcty. Moje prosba je však projevem mé lásky, která nemůže snést, abych dostal více než ta, se kterou jsme v lásce spojeni."
Ježíšova zaslíbení pro novénu devíti po sobě jdoucích prvních sobot ke cti Neposkvrněného Srdce Mariina:
1. Všechno, co od mého Srdce vyprošují skrze Srdce mé Matky, jim udělím ještě během novény, když o to prosí s důvěrou.
2. Ve všech životních okolnostech pocítí podporu a požehnání mé Matky.
3. Mír, porozumění a láska zavládne v duších a rodinách.
4. V rodinách nebude svárů, zklamání a nespravedlnosti.
5. Manželé se nebudou rozvádět a rozvedení se zase vrátí k sobě.
6. Rodiny si budou rozumět a až do konce vytrvají v pravé víře.
7. Matky v požehnaném stavu zakusí zvláštní ochranu mé Matky a dosáhnou všeho, co pro sebe a své dítě vyprošují.
8. Chudým se dostane příbytku a chleba.
9. Duše získají zálibu v modlitbě a utrpení a naučí se milovat Boha, bližního i nepřítele.
10. Hříšníci se obrátí bez zvláštních překážek, i když je pro ně novéna konána jinou osobou.
11. Hříšníci neupadnou znovu do svých dřívějších hříchů a dosáhnou nejen odpuštění hříchů, ale dokonalou lítostí a láskou získají znovu křestní nevinnost.
12. Kdo tuto novénu vykoná v křestní nevinnosti, ani potom nebude mé Srdce urážet žádným těžkým hříchem až do smrti. (Platí zvláště pro děti.)
13. Duše, která se upřímně obrátí k Bohu, ujde nejenom věčné záhubě, ale i očistci.
14. Vlažné duše zanechají své vlažnosti, vytrvají v horlivosti a v krátké době dosáhnou nejvyšší dokonalosti a svatosti.
15. Když rodiče nebo některý člen rodiny vykoná tuto novénu, nebude žádné dítě ani nikdo jiný z rodiny zavržen.
16. Z mládeže obdrží mnozí povolání k duchovnímu stavu.
17. Nevěřící obdrží milost víry a bloudící se zase vrátí k pravé církvi.
18. Duchovní a řeholníci zůstanou věrni svému povolání. Ti, kteří se zpronevěřili svému povolání, obdrží milost pokání a návratu.
19. Rodiče a představení obdrží pomoc nejen v duchovních, ale i v hmotných starostech.
20. Duše se lehce vyprostí z pokušení těla, světa a ďábla.
21. Pyšní se v krátké době stanou pokornými, nenávistní se naplní láskou.
22. Horlivé duše zakusí lahodu modlitby a oběti, neklid, strach nebo zoufalství je nebude trápit.
23. Umírající budou z tohoto světa odcházet bez smrtelného zápasu a bez útoků ďábla. Náhlá a nenadálá smrt je nepřekvapí.
24. Umírající dostanou tak velkou touhu po věčném životě, že se odevzdají do mé vůle a klidně zesnou v náručí mé Matky.
25. Při soudu zakusí zvláštní ochranu mé Matky.
26. Duše obdrží milost, aby nad mým utrpením a bolestmi mé Matky pocítily vnitřní soucit a lásku.
27. Ti, kteří touží po dokonalosti, obdrží jako vyznamenání hlavní ctnosti mé Matky: pokoru, čistotu, lásku.
28. Bude je provázet uklidnění, vnitřní a vnější radost ve zdraví a v nemoci.
29. Duchovní osoby obdrží milost, aby neustále prožívaly přítomnost mé Matky, jakož i moc i přítomnost bez zvláštních obtíží.
30. Duše, které pokročily ve sjednocení se mnou, obdrží milost, že pocítí, že nežijí ony, ale já v nich – to znamená: miluji jejich srdcem, modlím se jejich duší, mluvím jejich jazykem, sloužím celou jejich bytostí. Ony poznají, že vše dobré, krásné, svaté, pokorné, mírné, poslušné, štěstí a divotvornost v jejich nitru jsem já sám. Já Všemohoucí, Nekonečný, Samovládce, jediný Bůh, jediná Láska.
31. Duše, které vykonají tuto novénu, budou po celou věčnost zářit jako lilie kolem Neposkvrněného Srdce mé Matky.
32. Já, Boží Beránek, s Otcem i Duchem svatým se budu věčně radovat z těchto duší, které září na Neposkvrněném Srdci mé Matky jako lilie a skrze mé Nejsvětější Srdce dojdou věčné slávy.
33. Duchovní osoby budou v úkonech víry a ctnostném životě snadno postupovat.
K těmto zaslíbením Spasitelovým se připojuje ještě zaslíbení Nejblahoslavenější Panny, a to její "velké zaslíbení": "Každou první sobotu se uzavírají brány pekla: nikdo nebude zavržen. Brány očistce se otevírají. Mnoho duší přijde do nebe. To je dílo milosrdné lásky mého Syna, kterou odměňuje ty duše, které uctívají mé Neposkvrněné Srdce!"
Úcta k Nejsvětějšímu srdci Ježíšovu – první pátky v měsíci a Úcta k Neposkvrněnému srdci Panny Marie v našich farnostech
První pátky v měsíci budeme společně slavit pro všechny naše farnosti v první pátky v měsíci v Černovicích na mších svatých v zimním čase v 17.00 hod a v letním Čase v 18.00 hod. Kromě měsíce května – kdy bude mše pobožnost u sv. Anny.
První soboty v měsíci budeme společně slavit v roce 2019 v měsíci únor, březen, duben, listopad a prosinec v Černovicích v 8.00 hod.
V měsících květen, červen, červenec, srpen a říjen na poutním místě Sv. Anna Vlčeves v 14.00 hod.
V měsíci září v 14.00 na poutní mši svaté ve Skopytcích.
Pobožnosti a mše svaté u sv. Anny v roce 2019
Pátek 3. května v 18.00 – májová pobožnost a mše sv. s pobožnosti na první pátek
Sobota 4. května v 14.00 – mše sv. s pobožnosti na první sobotu v měsíci
Neděle 5. května v 18.00 – májová pobožnost
Neděle 12. května v 18.00 – májová pobožnost
Pondělí 13. května v 18.00 – mše svatá s fatimskou pobožností
Neděle 19. května v 18.00 – májová pobožnost
Neděle 26. května v 18.00 – májová pobožnost
Sobota 1. června v 14.00 – mše sv. s pobožnosti na první sobotu v měsíci
Čtvrtek 13. června v 18.00 – mše svatá s fatimskou pobožností
Sobota 6. července v 14.00 – mše sv. s pobožnosti na první sobotu v měsíci
Sobota 13. července v 18.00 – mše svatá s fatimskou pobožností
Pátek 26. července v 18.00 – mše svatá ke cti sv. Jáchyma a Anny
Neděle 28. července v 9.30 a v 11.00 – poutní mše svatá ke cti sv. Anny. O pouti se těšte na další překvapení.
Sobota 3. srpna v 14.00 – mše svatá s pobožnosti na první sobotu v měsíci
Úterý 13. srpna v 18.00 – mše svatá s fatimskou pobožností
Pátek 13. září v 18.00 – mše svatá s fatimskou pobožností
Sobota 5. října v 14.00 – mše svatá s pobožnosti na první sobotu v měsíci
Neděle 13. října v 18.00 – fatimská pobožnost
Na setkání s vámi se těší P. Augustín Ján Grambal, O. Praem.
Tento časopis vydává Římskokatolická farnost Černovice, Mariánské náměstí 84, 394 94 Černovice, tel.: 731 402 962. Určeno pro vnitřní potřebu Římskokatolické farnosti Černovice, Choustník, Křeč a Věžná. www.cernovicefarnost.estranky.cz