Pozdrav u příležitosti 100 let republiky
Pozdrav u příležitosti oslav 100 let vzniku Československé republiky.
V těchto dnech se na různých místech naši země konají oslavy 100 let vzniku Československa, státu kde po dlouhých letech se i na oficiálních úřadech mohlo mluvit jazyky našich národů. Před sto lety to byla doba plná očekávání a nadějí v lepší budoucnost. Nechci zde hodnotit historii, na to jsou odborníci. Přiznám se, že jsem to původně tak trochu chtěl. No pak mně napadla jedna hezká píseň, kterou všichni dobře známe a kterou nazpívala paní Marta Kubišová. Píseň se jmenuje Modlitba pro Martu. Slovy této písně bych nám všem chtěl popřát:
Ať mír dál zůstává s touto krajinou. Zloba, závist, zášť, strach a svár, ty ať pominou, ať už pominou. Teď když tvá ztracená vláda věcí tvých zpět se k tobě navrátí, lide, navrátí. Z oblohy mrak zvolna odplouvá a každý sklízí setbu svou. Modlitba má ta ať promlouvá k srdcím, která zloby čas nespálil jak květy mráz, jak mráz.
A aby mír mohl zůstat s touto krajinou pokusme se zamyslet i nad následujícími slovy, která napsal před dvěma tisíce lety kdy žil na této zemi jeden muž jménem Pavel z Tarzu. Obyvatelům města Korint napsal slova známa jako Velepíseň na lásku.
Dovolte mi je trochu parafrázovat, aby nám všem pomohli být alespoň o trochu lepšími. Kdybychom mluvili jazyky lidskými i andělskými, ale neměli lásku, budeme jako znějící kov a cimbál zvučící. Kdybychom měli dar prorokovat, rozuměl všem tajemstvím, ovládali všecko, co se může vědět, a víru měl v nejvyšší míře, takže bychom hory přenášeli, ale neměli lásku, nebyli bychom ničím. A kdybychom rozdali všechno, co máme, a pro druhé do ohně skočili, ale neměli lásku, nic nám to neprospěje. Buďme proto shovívaví, dobrosrdeční, nezáviďme, nevychloubejme se, nenadýmejme se, nedělejme, co se nepatří, nemyslíme jen a jen na sebe, nerozčilujme se, zapomínejme, když nám někdo ublíží, mějme zármutek, když se dělá něco špatného, ale radujme se, když lidé žijí podle pravdy. A proto ať mír dál zůstává s touto krajinou a s námi všemi.
Myslím na vás na všechny a všem ze srdce žehnám P. Augustín Ján Grambal, O. Praem. – duchovní města.