Postní doba 2023 v naších farnostech.
Postní doba 2023 v naších farnostech
ZAČATEK POSTNÍ DOBY – POPELEČNÍ STŘEDA
Popeleční středou začíná postní doba
Popeleční středa, která předchází první neděli postní, letos připadá na 22.2. Tímto dnem začíná velikonoční půst, příprava na největší událost v dějinách křesťanství – vzkříšení Ježíše Krista. Informujeme o Popeleční středě a o významu čtyřicetidenního půstu.
Popeleční středa se datuje do 6.-7. století. Tehdy byl začátek postního období přeložen ze 6. neděle před Velikonocemi na středu, která jí předchází, aby se z postní doby vyčlenily jednotlivé neděle, protože ty nejsou chápány jako postní den. Během liturgie Popeleční středy se uděluje popelec, tj. označení popelem na čele – jde o znamení kajícnosti, které je v církvi zachováno až do dnešní doby. Symbolicky se tak zdůrazňuje stav hříšného člověka, který vyznává před Bohem svůj hřích, vyjadřuje vůli vnitřně se obrátit a je veden nadějí, že mu Bůh odpustí.
Popeleční středa a Velký pátek – tj. poslední pátek před Velikonocemi, den umučení a smrti Ježíše Krista – jsou v katolické církvi dny přísného půstu. Přísný půst znamená vedle zdržení se požívání masitých pokrmů také odřeknutí si jednoho ze dvou hlavních jídel dne. Netýká se nemocných.
Odřeknutí si dobrého jídla, pití, oblíbené zábavy apod. však zdaleka není cílem postní doby. Je to jenom prostředek k umožnění přijetí duchovních věcí a především samotného Pána Ježíše. Věřící se mají ztišit, ponořit se do modlitby a do úsilí konat dobré skutky. Dobré skutky a skutky sebezáporu se nemají vykonávat s úmyslem, že je někdo bude obdivovat a chválit, ale s pokorou a vědomím, že je vidí Bůh: "A když se postíte, nedělejte ztrápený obličej jako pokrytci. Ti totiž dělají svůj obličej nevzhledným, aby lidem ukazovali, že se postí. Amen, pravím vám: Ti už svou odplatu dostali. Když se však postíš ty, pomaž si hlavu a umyj si tvář, abys neukazoval lidem, že se postíš, ale svému Otci, který je ve skrytosti; a tvůj Otec, který vidí i to, co je skryté, ti odplatí" (Mt 6,16-18).
Určitě nepatří ke správnému chápání půstu, že po 40 dnech prožitých asketicky se období po Velikonocích změní na blahobyt, konzumismus, a křesťan "dožene" v negativním smyslu to, co zameškal. 40 dní postní doby je dostatečně dlouhé období ne na perfektní "duchovní gymnastiku", ale na neustálé začínání pravého půstu, který spočívá ve změně smýšlení a ve vnitřním obrácení k Bohu. Není třeba rezignovat, když se to někomu nepodaří přesně od Popeleční středy – Pán Ježíš čeká vždycky; křesťan je na duchovní cestě.
O jaké obrácení jde? Ve výzvě textu z liturgie Popeleční středy "'Obraťte se k Hospodinu, svému Bohu' (Jl 2,13), jsou důležité dvě věci. Za prvé: Jaký je Bůh, ke kterému se má Izrael obrátit? Za druhé: Jak se má k němu obrátit? Bůh proroka Joela je Bohem živým a dobrotivým. Právě k takovému Bohu je nutné (ale také možné!) se obrátit. Jak? 'Celým srdcem' (2,12), tj. celým svým životem, celou bytostí vnější i vnitřní, a ve společenství celého Božího lidu (vv. 15-18)."
Mše svatá s udílením popelce bude sloužená ve středu v Černovicích v 17.00 hod. Pak ještě o 1. neděli postní ve všech mších svatých v našich kostelích v Černovicích, Křeči, Obratani a Choustníku
POSTNÍ DOBA
Liturgické údobí postní doby, jež připomíná čtyřicet dní, které Ježíš strávil na poušti, je pro každého pokřtěného mocnou výzvou k obrácení, aby vnitřně obnoven dospěl k slavení Velikonoc.
Byl to Duch, který vedl Krista do pouště, aby tam byl pokoušen ďáblem. Též křesťan, jehož vnitřní život řídí týž Duch, je povolán, aby denně, podporován Kristovou milostí, čelil boji o víru.
Postní doba je „příhodný čas“ pro hlubokou prověrku vlastního života ve světle Božího slova. (sv. Jan Pavel II)
Pomocí na cestě postní dobou nám mohou být staletími osvědčené prostředky: modlitba, půst, almužna a smíření…
MODLITBA nás sbližuje s Bohem. Je příležitostí přezkoumat s Bohem vše důležité v našem životě. Modlitba je i projevem naší lásky k bližním, modlíme-li se za druhé, za známé i neznámé…
PŮST zdaleka není jen odepření si jídla. Půst je zřeknutí se čehokoliv, co je v našem životě zbytečné nebo překážející, co nás spoutává. Když se postíme, dáváme ve svém životě větší prostor Bohu.
ALMUŽNA je praktický projev toho, že ve druhých lidech vidíme Boha. Tím, čeho se postem vzdáme, můžeme obohatit toho, kdo to potřebuje. Almužna může znamenat: dávat sebe, svůj čas, zájem, trpělivost a hmotné prostředky všem těm, kteří to potřebují - vlastní děti, životní partneři, rodiče, osamělí lidé, nešťastní, trpící... Zřeknutím se něčeho ve prospěch druhých se ztotožňujeme s Kristem a naplňujeme zákon lásky.
SMÍŘENÍ A ODPUŠTĚNÍ znamená vyměnit zlo za spásu. Smíření člověk potřebuje neustále. Smíření s druhými lidmi, s Bohem a dokonce i se sebou samým… Smíření je postoj, který nás orientuje k Bohu.
Postní doba nás povzbuzuje, abychom nechali svůj život prostoupit slovem Božím a poznali základní pravdu, tedy kdo jsme, odkud přicházíme a kam máme směřovat, která cesta je správná a po které se máme v životě dát.
Postní doba nás vede blíže k Bohu, a tím nám také umožňuje hledět na své bližní a jejich potřeby novýma očima. Kdo se začne dívat na Boha a na Kristovu tvář, uvidí i svého bratra jinýma očima, objeví jeho osobnost, odhalí, co mu je ku prospěchu a co mu naopak škodí, pozná jeho potřeby a trápení. Proto je postní doba, doba naslouchání pravdě, dobou příhodnou k tomu, abychom se obrátili k lásce, protože hluboká pravda, pravda Boží, je zároveň láskou.
Přeji vám požehnaný půst, abyste ho využili jako čas milosti k sebezdokonalení.
P. Augustín Ján Grambal, O.Praem.
Postní almužna 2023 v našich farnostech.
Sestry a bratři, rádi bychom vás v letošním roce pozvali k účasti na Postní almužně.
Postní doba je jako příprava na Velikonoce příležitostí vrátit se ke staré postní praxi, protože zvlášť v tomto období křesťané prohlubují svůj vztah k Bohu, bližním a k sobě samému skrze modlitbu, půst a konání dobrých skutků: „Kdo se modlí, ať se postí. Kdo se postí, ať je milosrdný... Kdo chce nalézt Boží srdce otevřené, ať nezavírá svoje před tím, kdo jej prosí“ (sv. Petr Chrysolog). Starobylá postní tradice, na kterou chce Postní almužna navázat, spočívala v tom, že během postní doby dávali křesťané chudým a potřebným to, čeho se během dne zřekli.
Kdo se chce Postní almužny zúčastnit, může doma vyhradit nějakou pokladničku, do které bude během Postní doby ukládat peníze, které ušetřil svým sebezáporem – omezením kouření, alkoholu, kávy, sladkostí, zábavy, luxusu nebo jiných potřeb, které nejsou pro život nezbytné. Doporučujeme vložit do schránky svou „almužnu“ po zralé úvaze a zhodnocení každého dne, nakolik jsem byl ve svém postním snažení úspěšný. Rodiny mohou mít jednu společnou schránku nebo schránek více. Výnos použije farnost na své sociální aktivity, na činnost farnosti pro lidi v nouzi. Postní almužna nenahrazuje dar, který dáváte do sbírky při nedělních bohoslužbách na potřeby farnosti a církve.
Na zelený čtvrtek nebo o velikonoční neděli doneste prosím ušetřený obnos do kostela, kde ji odevzdáte na určeném místě.
Postní almužna je tedy výrazem křesťanského odhodlání měnit sebe sama prostřednictvím pomoci druhým. Takto pojatý půst umožňuje vnímat velikonoční tajemství Kristova „vydání se za mnohé“ skrze zřeknutí se sebe sama ve prospěch lidí v nouzi. V tomto způsobu prožívání doby postní je skrytý hluboký sociální rozměr křesťanské víry.
Výroční den zvolení papeže Františka
V pondělí 13. března si připomínáme 10. výročí zvolení papeže Františka. Modleme se za Svatého otce Františka, který je 266 nástupcem apoštola Petra.
Postní zpovídaní v Pelhřimově
Začne v neděli 26. 3. 2023 od 15.00 do 17.00 hod., kdy bude zpovídat více kněží z vikariátu. Pokračovat bude pak jako obvykle v pondělí 27. 3., úterý 28. 3. a ve středu 29. 3. 2023. V časeod 7.00 hod. do 12.00 hod. a od 13.00 hod. do 18.00 hod.. Mše svatá v těchto dnech bude v 9.00 hod a v 18.00 hod.
Postní zpovídaní ve farnostech spravovaných z Černovic
V Černovicích ve středu 29.3. a v pátek 31.3. od 17.00 hod. do mše svaté v 18.00 hod. Ve Křeči ve čtvrtek 30.3. od 17.30 hod. do mše svaté v 18.00 hod. a po mši svaté. Ve Věžné v sobotu 1.4. od 17.30 do mše svaté v 18.00 hod. a po mši svaté. V Obratani v sobotu 25.3. od 16.30 hod. do mše svaté v 17.00 hod. a po mši svaté. A v Choustníku v sobotu 25.3. od 14.00 do 15.00 hod.
Květná neděle
Květná neděle nebo Pašijová neděle je označení pro šestou a zároveň poslední neděli postní. Připomíná jednak slavný vjezd Ježíše do Jeruzaléma a zároveň se při bohoslužbách předčítá zpráva o umučení Ježíše Krista tzv. Pašije. Zpráva poutnice Etherie z 5. století uvádí, že se v Jeruzalémě v ten den za časného odpoledne shromažďovali křesťané na Olivové hoře a po bohoslužbě šli s palmovými či olivovými ratolestmi v rukou do Jeruzaléma. Brzy se tento obřad s průvodem rozšířil nejprve v křesťanských církvích Východu. Na Západě v Gálii a v Hispánii už v 6. století existoval název Květná neděle. Průvod s ratolestmi však nebyl ještě znám. Svěcení a užívání ratolestí je v západní církvi doloženo až v 8. století. Brzy nato se v severněji položených zemích začaly používat místo palmových ratolestí jakékoliv vyrašené větvičky. Největší oblibu si získaly rozkvetlé ratolesti vrby jívy. Začátek bohoslužeb o Květné neděli je nesen v duchu slavného vjezdu Ježíše do Jeruzaléma. Průvod s ratolestmi je podle Římského ritu a daných okolností možno uskutečnit z místa mimo kostel. Za zpěvu se věřící ubírají do kostela. Při bohoslužbě slova v kostele se předčítá zpráva o umučení Ježíše Krista tzv. Pašije. Liturgická barva je červená.
Na Květnou neděli – 2. 4. 2023 – bude mše svatá se žehnáním ratolestí sloužená jako každou neděli v Černovicích v 8.00 hod., ve Křeči v 9.30 hod., a v Choustníku v 11.00 hod.. A v sobotu v 18.00 ve Věžné. Květnou neděli vstupujeme do Svatého týdne, který končí Velikonocemi – neděli Vzkříšení.